Tetování ve zdravotnictví

Podmínky pro výkon práce ve zdravotnictví

Zdravotnictví je oblastí, kde platí přísné podmínky pro výkon práce – a to z dobrého důvodu. Je třeba zajistit nejen kvalitní péči o pacienty, ale také ochranu jejich zdraví. Povolání ve zdravotnictví jsou opravdu rozmanitá – od ošetřovatelské péče a porodní asistence až po diagnostiku, léčbu a rehabilitaci.

Ne každý však může jen tak vstoupit do světa zdravotnictví. Je nutné mít odpovídající kvalifikaci, kterou poskytují akreditované studijní programy a vysokoškolské obory. Ministerstvo zdravotnictví uděluje souhlas nebo povolení k výkonu zdravotnického povolání na základě akreditace studijního programu. [1]

Aby byl jedinec způsobilý k výkonu zdravotnického povolání, musí splnit určité podmínky – zejména odbornou a zdravotní způsobilost a bezúhonnost. Výkon praxe navíc probíhá pod dohledem – ať už odborným, nebo přímým vedením, které zajišťuje bezpečnost a kvalitu poskytované péče. [1]

Každý zdravotnický pracovník musí dodržovat předepsané normy a standardy péče i pravidla bezpečnosti. To je základním předpokladem pro bezpečnost pacientů a kvalitu poskytovaných služeb. A aby kvalita zůstala na vysoké úrovni, je nezbytné se neustále vzdělávat.

Je tetování ve zdravotnictví překážka?

Hygienické požadavky na zdravotnický personál, které upravuje vyhláška č. 306/2012 Sb., tetování přímo nezmiňují.

Obecně se tetování nepovažuje za infekční riziko, a proto není do této vyhlášky zahrnuto.

Samotné tetování tedy není v rozporu s hygienickými standardy, ale v některých případech by mohlo narušit bezpečnost pacientů nebo omezit práci zdravotnického personálu. Je proto důležité posoudit každý případ individuálně. [2]

Tetování tedy není automaticky překážkou pro práci ve zdravotnictví.

Zdravotnický personál musí dodržovat hygienické standardy a používat osobní ochranné pracovní prostředky, které chrání jak je samotné, tak i pacienty před přenosem infekce. Podle vyhlášky je personál povinen nosit čisté osobní ochranné pracovní pomůcky, které jsou určeny výhradně pro jejich oddělení. To zahrnuje vhodné oblečení a obuv. [2]

Při chirurgických výkonech je navíc nutné použít sterilní oděv a rukavice, aby se minimalizovalo riziko infekce. Důležitý je také správný přístup k osobní hygieně – zdravotnický pracovník musí používat dezinfekci před a po každém kontaktu s pacientem nebo při manipulaci s biologickým materiálem. Při výkonech, které zahrnují porušení integrity kůže nebo sliznic, je nutné používat vhodné ochranné pomůcky.

Tetování na viditelných místech

Etický kodex sice klade důraz především na chování a vstřícnost, ale rozhodnutí o přijetí zdravotnického personálu do týmu často závisí na posouzení nadřízeného – a to může být ovlivněno i vzhledem, včetně tetování.

Mnoho nemocnic stále preferuje sestry s upraveným zevnějškem a profesionálním vystupováním. Výrazný vzhled, jako jsou rozsáhlá tetování nebo výrazné piercingy, může být pro vedení nemocnice nepřijatelný. [3]

Například Fakultní nemocnice Motol upřednostňuje u sester upravený vzhled, čistotu, krátké nehty a decentní šperky. I přesto však může být drobné tetování u zdravotní sestry přijatelné, pokud není příliš nápadné. [3]

Zkušenosti ukazují, že mnoho zdravotnických pracovníků tetování má – často však na místech, která jsou při práci skrytá. Mnoho sester volí tetování na zádech, bocích nebo v oblasti lopatek, aby nepůsobilo rušivě. [3]

Jak to vidí pacienti?

Pokud se ale podíváme na výsledky výzkumu z magisterské práce z roku 2015, která se ptala přímo pacientů, jejich názory se s požadavky nemocnic často rozcházejí.

Průzkum zjišťoval postoj pacientů k tetování u zdravotníků a ukázal, že většina respondentů nepovažuje za nutné, aby zdravotníci tetování skrývali. Celých 80 % dotázaných uvedlo, že jim viditelné tetování nevadí. Pouze 11 % zohledňuje velikost a motiv tetování a jen 9 % by preferovalo, aby bylo zakryté. [4]

Výzkum dále zkoumal, zda má tetování vliv na důvěryhodnost zdravotníka. Výsledky ukázaly, že 95 % respondentů vnímá tetování jako zcela irelevantní pro důvěru k ošetřujícímu personálu. Jen 4 % uvedla, že by tetování mohlo důvěru negativně ovlivnit. [4]

Poslední otázka se týkala toho, zda pacientům vadí, když jsou ošetřováni zdravotníky s viditelným tetováním. Většina respondentů (95 %) odpověděla, že jim to nevadí. [4]

Povolené a zakázané motivy ve zdravotnictví

Stejně jako v jiných oborech i ve zdravotnictví existují určité hranice ohledně zakázaných motivů, které by se na těle pracovníka rozhodně neměly objevit.

Nepřípustná jsou například tetování spojená s radikálními či extremistickými skupinami, což je dokonce zakázáno zákonem. Některé runy a svastiky rozhodně nepřipadají v úvahu – jejich nositel může být dokonce trestně stíhán.

Zdravotníci by rovněž neměli mít tetování, která jsou vulgární, propagují násilí, ideologie omezující lidská práva, nebo jsou sexistická či jinak společensky nevhodná.

Jinak řečeno: pokud se vyhnete těmto rizikovým motivům, není důvod, proč byste nemohli mít tetování – i ve zdravotnictví.

Zdroje:

1. PPROPO. (2004). Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), (https://ppropo.mpsv.cz/zakon_96_2004).
2. Národní knihovna. (2019). Vyhláška č. 306/2012 Sb, (https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/lekar-a-tetovani).
3. Veronika Syrová. (2001). Tetovaná sestra? Záleží na vedení nemocnice, (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/tetovana-sestra-zalezi-na-vedeni-nemocnice.A010504_103813_praha_lin).
4. Miroslav Effenberk. (2015). Jak reagují pacienti na zdravotníky s viditelným tetováním, (https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/82738/130160848.pdf?sequence=1&isAllowed=y).