Tetování je v dnešní době formou sebevyjádření. Pracovní prostředí však často bývá formálnější, a pro většinu z nás i méně předvídatelné, obzvlášť pokud máme tetování. Nevíme, jak budou kolegové či nadřízení reagovat na projevy individuality. Zatímco některé profese a pracoviště jsou k tetování tolerantní, jinde může být (nevyřčeným) důvodem k odmítnutí uchazeče. Patří sem například zdravotnictví, právo nebo armáda. Naopak v oborech, jako je pedagogika, může být tetování vnímáno i jako most mezi učitelem a studentem. Jaká je tedy současná realita? Existují ještě povolání, kde tetování skutečně vadí? Na to se podíváme v tomto článku.
Proč vás tetování může v práci ohrozit?
Každý zaměstnanec, bez ohledu na druh vykonávané práce, musí při svém zaměstnání dodržovat určitá pravidla stanovená firmou, ve které pracuje.
Firemní kultura působí nejen jako soubor zvyklostí, ale i jako společenský tlak, který podporuje nebo vyžaduje určité chování. Tento tlak se projevuje reakcemi na chování, například na nedodržování očekávaných postupů či zásad.
Tetování je sice individuálním projevem jedince, nicméně to, co se líbí rodině, partnerovi nebo přátelům, nemusí být nutně přijatelné pro potenciálního zaměstnavatele.
Zdroj: independent.co.uk
V zákoníku práce ani antidiskriminačním zákoně není explicitně uvedeno nic o tělesných modifikacích, což znamená, že diskriminace na základě těchto „odlišností“ je nelegální a zaměstnanec se může domáhat svých práv. Zaměstnavatel, který nezajistí rovné zacházení, může čelit pokutě až do výše jednoho milionu korun. [1]
Zaměstnavatelé, zejména v konzervativních odvětvích jako finance, právo nebo některé služby, často vyžadují od svých zaměstnanců profesionální vzhled, který odpovídá solidnosti a konzervativnímu přístupu firmy k zákazníkům. Tento vzhled je často regulován interními předpisy, známými jako dress code. Nicméně ne všechny firmy striktně dodržují tento kodex. V kreativních oblastech, jako jsou reklamní agentury, designová studia, některá média a umělecké sféry, je přístup k tělesným modifikacím často liberálnější. [1]
Nevhodné symboly a motivy
V srdci mnoha subkultur existují specifické symboly, které mají za úkol utajit klíčové informace před nezasvěcenými. Tetování zde hraje významnou roli – slouží jako nástroj identifikace, vyjadřuje ideologickou orientaci a přináší pocit sounáležitosti s určitou skupinou. Extremistické skupiny rovněž využívají tyto symboly k vyjádření svých ideologických postojů, často nelegálními prostředky a násilím. [2]
Tetování v tomto kontextu nemá nic společného s mladickou nerozvážností nebo estetickými důvody, ale plní funkci statusovou a identifikační. Přináší informace o životě člena gangu nebo subkultury, a proto jsou tetování často umístěna na místech, která jsou nejvíce viditelná – jako je tetování na obličeji nebo rukách.
Zbraně, náboje a nábojnice – tetování jako je nůž nebo dýka indikuje nebezpečnou osobu, psance. Symbol moci a osobní svobody, často tetovaný na pažích, zádech, hrudníku i končetinách. Může vyjadřovat konkrétní zločin.
Slovní tetování – věty, citáty, přísloví. Volba textu odráží názory a životní zkušenosti jedince. Často jsou používány jazyky jako latina, italština, němčina, ruština, hebrejština či arabština, například: Alea Iacta Est („Kostky jsou vrženy“), No Future („Žádná budoucnost“).
Dobro versus zlo – symboly dobra, jako je slunce a nebe, zatímco zlo je zastoupeno démony, příšerami a Satanem, který může vyjadřovat sklony k okultismu a satanismu.
Hákový kříž, runové nápisy, keltský kříž, Thorovo kladivo – některé konkrétní svastiky a runy jsou spojovány s neonacistickou a rasistickou ideologií. A každý profesionální tatér je odmítne vytetovat.
Postavy Vikingů a symboly nacismu – Adolf Hitler, Josef Mengele a další.
Symboly satanismu, okultismu a černé magie – propojení s extremistickou symbolikou.
Tetování podle povolání
Tetování v oblasti bankovnictví
Banky a finanční instituce dlouho odolávaly myšlence, že by jejich zaměstnanci – jako jsou účetní, finanční poradci, bankovní pokladníci či burzovní makléři – mohli mít jakoukoli formu tělesné modifikace. Hlavním důvodem byl důraz na to, aby zaměstnanci působili důvěryhodně a profesionálně. Tetování a piercingy proto mezi zaměstnanci neměly místo.
Situace se však začíná měnit a i tyto instituce rozšiřují diverzitu své pracovní síly a zároveň mohou oslovit širší spektrum zákazníků.
Tetování u policie
Jedním z argumentů proti tetování je domněnka, že jedinci s tetováním mohou mít větší sklony k sebepoškozování a možná i k násilí vůči druhým. [4]
V České republice je však tetování mezi strážci zákona povoleno, ačkoli se dbá na to, aby bylo co nejvíce skryto pod uniformou. Pokud tetování nelze zcela zakrýt, je po policistech požadováno, aby jej překryli tělovou páskou nebo jiným kusem oděvu. Tetování, která jsou společensky nepřijatelná nebo nevhodná – například ta propagující násilí, nenávist, rasismus či extremistické názory – jsou nadále nepřípustná. Taková tetování mohou vést k odmítnutí uchazeče nebo k disciplinárním opatřením vůči stávajícím policistům.
Tetování v armádě
V posledních letech se tetování stává stále populárnějším i mezi vojáky. Některá tetování slouží jako prostředek, kterým vyjadřují svou lásku k vlasti, hrdost na svou službu a oddanost svému národu.
Přesto však existují určitá pravidla, která musí být vojáky dodržována. Jedním z nich je striktní zákaz tetování na hlavě. Stejně jako u policistů jsou také v armádě nepřípustné symboly a znaky, které propagují násilí, rasismus, diskriminaci nebo jiné formy nenávisti. Tyto restrikce byly zavedeny s cílem zachovat profesionální a důstojnou image ozbrojených sil.
Zdroj: pinterest.com
Tetování v soudnictví
Ani pro soudce není tetování tabu, avšak i v této prestižní profesi existují určitá pravidla a omezení, která je třeba dodržovat s ohledem na vážnost jejich role. Soudce, který má tetování, by měl dbát na to, aby během výkonu své funkce nebylo výrazně viditelné a zůstalo skryté pod talárem. Tetování by nemělo narušovat profesionální a důstojný vzhled, který se od soudců očekává. Stejně jako u jiných povolání je klíčové, aby tetování nebylo nevhodné – tedy aby nepropagovalo násilí, rasismus, diskriminaci či jiné kontroverzní a nevhodné symboly.
Přístup personalistů k tetování
Tetování a piercingy jsou ve většině odvětví považovány za individuální rozhodnutí, které mohou zapadat do osobního stylu jedince. Nicméně některé jsou akceptovány více než jiné, zejména pokud výrazně vybočují z obvyklých konvencí.
Například tetování na obličeji, krku nebo hřbetech rukou, která nelze snadno skrýt běžným oblečením, mohou být vnímána jako tzv. job stoppery – prvky, které mohou ovlivnit vaši šanci na získání určitých pracovních pozic. Konzervativní prostředí, jako jsou právnické firmy, lékařské instituce nebo úřednické pozice, často dávají přednost zaměstnancům s tradičnějším vzhledem. [5]
Kdy a proč tetování spíše zakrýt?
Na první pohled se může zdát, že tetování a piercingy už dávno nejsou takové tabu jako v minulosti. Nicméně způsob, jakým je budete před náboráři prezentovat, může mít velký vliv na celkový dojem.
Juliette Naji-Dumasová a Choura Sayedová zdůrazňují důležitost zvážení, zda svá tetování či piercingy na prvním pohovoru dávat na odiv. Juliette Naji-Dumasová doporučuje položit si nejdřív několik otázek, abyste si byli stoprocentně jistí, zda je prezentovat, nebo ne:
„Jaký dojem chcete u pohovoru vyvolat? Nemůže se stát, že se vaše tetování a piercingy stanou středobodem zájmu a odvedou tak pozornost od toho nejdůležitějšího – tedy toho, co umíte?“ [6]
Zdroj: sites.google.com
Zdroje:
Michaela Janečková. (2017). Jaký vliv má tetování na sociální status v zaměstnání, (https://is.muni.cz/th/afpbq/Janeckova_406097.pdf).
Alena Eichlerová. (2019). Tetování jako sociokulturní norma nebo patologie?, (https://theses.cz/id/fuosta/32265927).
VEGRICHTOVÁ, B. (2016). Symbolika kriminálních tetování. Plzeň: Čeněk Aleš. 201 s.
Skills For Change. (neadatováno). What Jobs Don’t Allow Tattoos? [Workplace Ink Restrictions], (https://skillsforchange.com/what-jobs-dont-allow-tattoos/).
Kateřina Osičková. (2023). Tetování očima personalistů. Může být důvodem k odmítnutí?, (https://forbes.cz/tetovani-ocima-personalistu-muze-byt-duvodem-k-odmitnuti/).
Sophie Combot. (2023). Tetování a piercing na pohovoru: Ukázat, nebo zakrýt?, (https://www.welcometothejungle.com/cs/articles/tetovani-priercing-na-pohovoru).
Autor
Nikola Nováčková
Tetování pro mě není jen téma, o kterém píšu takzvaně od stolu – sama jich několik mám a dobře vím, co všechno obnáší. Odjakživa mě zajímala jejich historie, význam i správná péče. Díky osobním zkušenostem a znalostem mohu psát zajímavé články, které vám pomáhají s výběrem, inspirací i rozhodováním. Inkoust pod kůží je pro mě víc než jen ozdoba – je to příběh, který stojí za to vyprávět.